Trocha smůly pro posílení ducha

Už to trvá celých deset dnů, co se nám smůla lepí na paty. Naše nálada díky tomu pomalu upadala, ale včera jsme se tomu konečně od srdce zasmáli.

Déšť…déšť a zase jen déšť

Začalo to tím, že jsme se dlouho rozhodovali, jestli si objednat jízdu lodí po Milford Sound nebo ne. Co vám budu povídat, všichni jsou vydřiduchové a chtějí po nás nekřesťanské peníze téměř za všechno. A tak jsme si propočítali finance a nakonec jsme se shodli na tom, že si tu vyhlídkovou jízdu lodí prostě dopřejeme. Nicméně v Milfordu pořád prší, takže jsme byli po dvou hodinách totálně durch mokří a mraky nám zakrývaly většinu panorámat. Takže na fotkách mám hladinu vody, kousíček pevniny a pak bílo. Byl to zázitek, stálo to za to… počasí prostě neovlivníme.

Notebook potřebuje doktora

Nevíme co se stalo, ale Lukynův noťas má zdravotní potíže. Vzali jsme ho k doktorovi přes počítače a on nám za 60$ řekl, že přesně neví co s ním je, ale mohl by ho poslat do servisu do města Christchurch. My panu opraváři moc děkujeme a doufáme, že si naše peníze řádně užil. Nicméně si to zařídíme sami.

Pohřešují se brýle

Je tomu půl roku, co jsem měla hlavu plnou starostí, co dát Lukymu k 25. narozeninám. Něco pěkného a praktického, něco co potřebuje, něco co doplní jeho styl, něco co mu vydží DLOUHO. Tak jsem mu po dlouhém vybírání koupila pěkné dřevěné sluneční brýle a nechala do nich vygravírovat datum narozenin (aby si pamatoval, že je dostal k významnému dni). Bylo okolo toho ještě mnohem víc starostí než se může zdát a ve finále z toho vzniklo to, že mi brýle přirostly k srdci víc, než bylo zdrávo.
A tak jednoho krásného deštivého dne (ano, tahá s sebou brýle když prší) Lukyn své (moje) brýle nechal ležet v knihovně na stole. Jestli je teď někdo nosí, tak věřím, že s nimi vidí svět mnohem krásnější… Měly ten nejlepší UV filtr na světě!
…Luky, pořád mě to hrozně štve!

Trable s autem

Ještěže jsou tady lidi tak ochotní pomáhat, jinak bychom nikam nedojeli a ani bychom nevěděli, co se vůbec s naším autem děje. Většina sitaucí s nereagujícím autem vypadá následovně. Auto nejede, my sedíme uvnitř a přemýšlíme co s ním je. Doufáme, že se nějakým zázrakem zase rozjede. Kolemjdoucí se seběhnou a začnou záchrannou akci L&L a našeho auta. My postáváme okolo, koukáme na ně a nevíme co dělat.
Nic závažného to není, jen se nám často vybíjí baterka v autě.

Pokus o opravu notebooku

Celí schvácení jsme dojeli do Christchurch, našli opravnu notebooků a Lukynův noťas jsme svěřili do rukou pana opraváře. Nechápal, proč si předešlý “opravář“ účtoval tolik dolarů za nic. Hlavně nám dal naději, že oprava nebude tak drahá. Hahááá, omyl! Za dvě hodiny přišel e-mail s fakturou, u které se nám protočily panenky. Na opravu sice peníze máme, ale ty potřebujeme na jídlo a benzín. No nic, oprava ještě počká. Tak platíme “pouhých” 90$ zase za nic a jdeme si hledat práci. Nevadí, Lukynova hloupost.

Pokuta za parkování na parkovišti

Když už jsme si řekli, že té smůly bylo až až, že už se nám prostě nemůže nic stát, vykoukla na nás zpoza stěrače pokuta. Oukej, tak teď už víme, že si musíme číst všechny cedule na parkovišti a hlídat si čas příjezdu a odjezdu. Pokud byste někdo pochybovali o tom, že parkovací limit nikdo nekontroluje, tak věřte, že kontroluje.

Odebírej náš YouTube kanál

Ponaučení na závěr… Plány se plánují, ale život se žije a nečekané situace se musí brát s nadhledem. Chvíli nás to trápilo, ale teď s úsměvem čekáme na další výzvy a na lepší chvíle. A kdyby všechno šlo jako po másle, tak by to byla nuda.