Jak najít tu pravou cestu?
Původně jsem chtěla pokračovat v mini sérii o životě v autě, ale už toho bylo až až. Chtělo by to něco na zamyšlení, něco o životě, něco co tady delší dobu nebylo. V sobotu jsme opět vyrazili do přírody nadýchat se čerstvého vzduchu a trochu popřemýšlet o životě a o tom, co nám cestování dalo a možná i vzalo.
Už dlouhou dobu přemýšlím o tom, že pro mladého člověka, který neví jakým směrem se v životě ubírat, je nejlepší možnost vycestovat na pár měsíců do zahraničí. Urovnat si své myšlenky, názory a zjistit co vlastně od života očekává. Ve světě to není žádná novinka, protože mladí Američani, Australani a Novozélanďani obvykle vyráží po střední škole do Evropy na zkušenou. Z Evropy zase spousta mladých Britů, Němců a Francouzů vyráží buď do Ameriky nebo právě na Nový Zéland a do Austrálie, aby zjistili, co obnáší být dospělý a starat se sám o sebe. Setkáváme se tady s Němci a Francouzi okolo dvaceti let, kteří se teprve rozhodují, kterým směrem se v životě vydají. Někteří mají velké studíjní plány, jiní zase zjistili, že studium nebude ta pravá volba. Každopádně mají rok na to, aby zjistili co od života vlastně chtějí. Zároveň zjistí, že život není tak lehký, jak si ho maluje většina mladých lidí a také zjistí, že svůj osud musí pevně uchopit do svých rukou.
Na druhou stranu je tady spousta Čechů, kteří jsou o něco starší. Většinou mezi 25 a 35 lety. Ti se už nějakým směrem vydali (ať už studíjním nebo pracovním) a zjistili, že to není to pravé ořechové. Spousta z nich studovala vysoké školy, jiní pracovali několik let, ale rozhodli se všeho nechat a odjet na Nový Zéland. Buď začít nový život nebo si dát pauzu a potom pokračovat v tom, co dělali dříve.
Myslím si, že není špatné se od ostatních inspirovat. Kolik dvacetiletých lidí ví, čím chce být? Setkala jsem se jen s pár šťastlivci, kteří už na střední věděli, co budou celý život dělat a od samého začátku si za tím šli. Já jsem jim tiše záviděla a přála si najít svůj životní cíl. Většinou jsem ale slýchavala od odstatních (i já jsem to tak měla), že netuší co budou v životě dělat. Zkusí se přihlásit na nějaký obor a potom se uvidí. Když ve druhém ročníku zjistí, že je to nebaví a že chtějí odejít, tak okolí reaguje vždycky stejně… To už doděláš! Vždyť už jsi za půlkou. A nejhorší pocit je, když sice děláte něco pro sebe, ale vlastně to děláte pro ostatní.
Takže pokud nevíte, čím chcete být, tak se na chvíli odpoutejte od okolí a popřemýšlejte o tom. Zajeďte si někam, kde budete sami. Nemusíte hned na rok do zahraničí… To je má zkušenost, která mi otevřela oči. Jen přemýšlejte co chcete, jak toho dosáhnete a jaké kroky k tomu musíte podstoupit. Život je jen váš a je na vás, jak s ním naložíte. Jsme generace neomezích možností, tak toho využijme 🙂
Anna P.
6. 9. 2016 @ 22:31
Ahoj, naprosto si to vystihla. Sama jsem se díky ceste do Ameriky dokázala v živote zorientovat 🙂
Hodně štěstí a těším se na další články.
⍟ Linda
6. 9. 2016 @ 23:32
Ahoj, tak to ráda slyším. Cestování prostě otevírá oči 🙂
Petra
30. 9. 2016 @ 7:53
Tak to sedí, ve 28 opravdu nevím, co chci v životě dělat. JE spoustu věcí, co mě baví, ale už asi rok nemám jasno. Jediný, co vím, že jsem vysokou studovala v podstatě na nic, protože mi za ty roky chemie leze krkem. Snad se brzy začne vyjasňovat má cesta :).
⍟ Linda
16. 10. 2016 @ 2:32
Podle mě je to způsobené i dnešní dobou, kdy máme neomezené možnosti a tím pádem prostě nevíme, co je pro nás nejlepší. Tak držím palce při rozhodování a věřím, že tu svou cestu určitě najdeš 🙂
coop autoversicherung ändern
5. 2. 2017 @ 19:25
cer tgk balik trailer tu rasanya rashidi kate nk ceraikan si rodhoh tula bukan si vee mestilaa diorg dah kaji bende2 ni cerai x boleh bawak main2 wooo