Život v autě: Zkouška dospělosti
Rok je pěkně dlouhá doba a zároveň uteče tak rychle… Loňské léto jsem se nemohla dočkat, až budeme u protinožců a našim domovem bude nějaká stará plechovka na čtyřech kolech. Jen auto a nic jiného… Žádná koupelna se záchodem, žádná kuchyně ani obývací pokoj. Neměla jsem představu jak bude naše auto vypadat, jak bude staré a už vůbec jsem nevěděla, jestli to my dva společně zvládneme.
Z pohodlí domova jsem plánovala, hledala informace a psala jiným cestovatelům, kteří takhle žijí… Prostě jsem shromažďovala co nejvíce teorie o životě v autě a myslela si, že jsem připravená snad úplně na všechno… Na to nejlepší i na to nejhorší… Ale na to, co je mezi tím, jsem se připravit nemohla. To je totiž ten opravdový život na 6m2, kde nemáte žádnou jistotu. Tenkrát jsem nepřemýšlela nad tím, jak si umyjeme ruce, když nebudeme mít zásoby čisté vody. Nemyslela jsem ani na to, jak budu vařit, když příjde třídenní bouře a my nebudeme mít šanci se dostat k vařiči, který je zabarikádovaný v kufru auta. Nenapadlo mě, že se v létě uškvaříme, protože auto nemá klimatizaci… A už vůbec mě nenapadlo, že když auto nemá klimatizaci, tak bude problém mít pootevřené okýnko za jízdy. I když jsme dostali miliony rad na co si dát pozor, tak nám nikdo neřekl co máme dělat v momentě, kdy máme jeden na druhého ponorku… Na některé situace se prostě nepřipravíš. Ale o tom je život a my to zatím zvládáme.
Žijeme sice na hromádce, máme jen pár věcí (měli jsme jich víc, ale ty se buď rozbily, ztratily nebo rozpadly), ale každý den se učíme jak přežít. Jestli se říká, že maturita je zkouška dospělosti, tak pro mě ne. Teprvě teď se cítím dospěle…
A protože se nás stále ptáte, jak se nám v autě bydlí, rozhodla jsem se, že ty nejlepší/nejhorší zážitky sepíšu do několika článků.
Příště se můžete těšit na to, jak jsme se v autě zabydleli a mysleli si, že to je nejlepší na světě.