Můj životní styl
Když jsem před více jak půl rokem vyměnila boty na podpatku za tenisky, kabelku za baťůžek a slušivou koženou bundičku za softshellku, tak jsem byla dychtivá po velkých životních změnách. Těšila jsem se na to, co příjde a jak se s tím vším vypořádám. Těšila jsem se na to, že nebudu každý den řešit, co si vezmu na sebe a jestli mi make-up vydrží celý den. Hlavně jsem se těšila na to, že budu volná jako pták. Nebudu na nikom a na ničem vázaná (jenom na Lukynovi :-D) a nebudu se stresovat… A to všechno se mi splnilo. Teď neřeším dokonalý make-up, neřeším co na sebe do práce a nestresuju se kvůli každé prkotině. Když něco pokazím, tak si to sama můžu omlátit o hlavu a tím to hasne. Možná to někomu připadá jako nuda, ale není. Život není o tom, abychom se stresovali, ale abychom si ho vychutnávali.
Můj životní styl – jaký byl
Byl uplně normální… Běžné starosti ve škole a v práci, utrácení za zbytečnosti, trajdání po obchodech a hodně času stráveného na Internetu. Na střední škole jsem měla první brigády, potom přišla vysoká škola a našla jsem si stálou práci. Starostí bylo čím dál víc a život najednou začal plynout rychleji. Už mi nebylo 20 ale 25 a já nevěděla kam se všechny ty roky poděly. Ani jsem si neuvědomila jak, ale zařadila jsem se do běžného dospělého života. Život začal být hektický a stereotypní. Občas jsem toho měla tolik, že jsem si ani nevšimla, jestli svítí slunce nebo je zataženo. Neustále jsem spěchala, telefon drnčel, zprávy na Facebooku naskakovaly, e-mailová schránka se plnila a ze všech stran jsem slyšela jen špatné zprávy o teroristech a přírodních katastrofách. Občas to bylo na zbláznění a tak jsem hledala útěchu v obchodech, kde jsem si jako každá ženská dělala malé radosti za věci, které byly sice pěkné, ale nepotřebovala jsem je. Odpoledne jsem brouzdala po Internetu a hledala jsem inspiraci jak vypadat dokonale… Ze všech stran na mě vyskakovaly návody na perfektní make-up/outfit a rady pro zdravý životní styl… Hledala jsem zaručený návod na to, jak být krásná, šťastná a zdravá.
Svým způsobem jsem měla ráda takový způsob života. Měla jsem ráda odpoledne strávené v obchodech s oblečením (mimochodem pořád je mám ráda, jenže na Zélandu mají vetšinou jen outdoorové oblečení).
Tady na Zélandu jsem zjistila, že se dá žít jinak… mnohem svobodněji, spokojeněji a poklidněji.
Můj životní styl – jaký je
Ráno si s hrnkem kávy vychutnávám východy slunce a přemýšlím o tom, jaké mám štěstí, že jsem tady. Až tady jsem dospěla a vybrala si, jakou cestou v životě půjdu. A až tady jsem zjistila, že to nebude vůbec lehké. Ale víte co? Moc se na to těším.
Za poslední půlrok se můj život obrátil vzhůru nohama a díky tomu jsem se naučila šetřit peníze, vážit si toho co mám, jíst zdravěji, nedělat ze všeho nepřekonatelný problém a hlavně jsem si uvědomila, že rodina a přátelé jsou to nejdůležitější (ať jsou jací jsou). Další moje velké osobní zjištění je, že nemám právo nikoho soudit za to, jaký je nebo jaký život vede. Nemám právo ani na to, abych zpochybňovala něčí práci jen proto, že si vede líp. Potlačila jsem vetšinu svých zlozvyků a teď jsem šťastnější, vyrovnanější, netrápí mě blbosti… A i když nemám hromadu peněz, tak jsem šťastná a nic mi nechybí.
Můj životní styl – jaký chci aby byl
Tohle ponaučení bych si chtěla přivést domů. Chtěla bych být lepším člověkem, chtěla bych být pracovitá a pozitivní a to ostatní půjde samo. Věřím tomu…
Není to o penězích, ale o životním stylu…
Paula
16. 5. 2016 @ 20:49
Je to veľmi pekne napísané 🙂
⍟ Linda
16. 5. 2016 @ 22:39
Moc děkuji 🙂
Eva
16. 5. 2016 @ 21:52
Úžasný článek 🙂 Vždy si tvoje články ráda přečtu. Máš talent!
⍟ Linda
16. 5. 2016 @ 22:40
Děkuji, jsem moc ráda, že se ti články líbí. 🙂
Mon
17. 5. 2016 @ 14:09
V říjnu letím a až na ty boty na podpatku je to poměrně stejný styl života, tak se dost těším, co nový život na NZ přinese 🙂
⍟ Linda
21. 5. 2016 @ 5:40
Přeji hodně štěstí a doufám, že se ti tady bude taky líbit 🙂
Denyii
20. 5. 2016 @ 17:51
Moc hezký článek! 🙂 Mně je , takže se dá tak nějak říct, že se svým životem nic moc udělat nemůžu-nez souhlasu rodičů… každopádně snažím se a jdu si za svým, tak možná i proto se v sprnu chystám na rok do usa… 🙂 Doufám, že jednou budu cestovat stejně jako ty/vy, a že také budu tak moc spokojená. 🙂
DENYII
Denyii
20. 5. 2016 @ 17:52
*mně je 15- 🙂
Kaiden
7. 8. 2016 @ 1:22
That insight solves the proeblm. Thanks!
⍟ Linda
21. 5. 2016 @ 5:43
Všechno chce svůj čas. Věřím, že jednou si budeš cestovat jak se ti zachce 🙂 Držím palce, ať se ti v USA daří. 🙂
Birdie
18. 8. 2016 @ 9:23
Krásný článek!! Ve Tvém předchozím já se v určitých bodech vidím, až na to že nemám stálou práci, takže ani hektický život…Ale cítím, že nějak nevím co se sebou, jsem šťastná, teda alespoň myslím, ale nevím co dělat v budoucnu atd…příští rok končím magistra, takže to bude docela skok a jsem na sebe zvědavá! Každopádně Tvoje nynější já je super inspirativní…třeba se mi stane něco podobného! 🙂
http://www.lifestylebirdie.com
⍟ Linda
23. 8. 2016 @ 3:03
Ahoj, děkuji za chválu. Moc dobře ti rozumím. Taky jsem to tak měla. Pokud si potřebuješ srovnat myšlenky a ujasnit si co dál, tak doporučuji vycestovat na nějakou dobu, třeba jen na dva měsíce. Ale prostě si udělat klid na sebe a své myšlenky. Hodně to pomáhá. Přeji hodně štěstí a ať se zadaří.
Ps. Máš moc pěkný blog 🙂