Naše první třešňová sezóna

V prvních dnech jsme měli za úkol očesat celý sad třešní. Každému byl přidělen jeden řádek stromů a v osm ráno začal pomyslný závod kdo nasbírá více kyblíků třešní.

Samozřejmně jsme byli zaškolení do tajů ovocnářského průmyslu, takže jsme moc dobře věděli, které třešně musíme sbírat a které naopak musíme nechat na stromě nebo pod stromem. Po pár hodinách sbírání jsme trochu omezili striktní pravidla sběru, protože bychom jinak natrhali jen dva kyblíky třešní za celý den. A to by se nikomu nevyplatilo.

Na naši obranu musím říct, že každá pátá třešnička byla buď natlučená, bez stopky, nebo až moc krásná na to, aby putovala do supermarketu. Tím pádem všechno “nepoužitelné” ovoce skončilo v našem břichu. Díky tomu se náš boj o nejlepší sběrače této farmy pomalu stával něčím nesplnitelným.

Jeden den nám to nedalo a řekli jsme si, že budeme prostě nejlepší. Celý den jsme makali na plné obrátky a na konci směny jsme si hrdě nesli své karty s počtem natrhaných kyblíků (bylo jich 18). Lukáš se zvědavě zeptal našeho vedoucího kolik průměrný zaměstnanec za den natrhá kyblíků třešní. Velká chyba, neměl se ptát! Průměrný běloch natrhá za osmihodinovou směnu 27 desetilitrových kyblíků. A ti nejlepší z nejlepších natrhají i 50 a více kyblíků. Fíha!

Druhý den jsme se namotivovali ještě víc a rozhodli jsme se, že dáme minimálně 23 kyblíků. Teď už máme zkušenosti, víme kam si dát žebřík, kde ušetřit čas, jak efektivně sbírat. Zařekli jsme se, že sníme jen každou desátou třešeň, takže 23 kýblů bude brnkačka!

NE, nebyla a NE, neměli jsme 23 kyblíků. Prdíme na to a raději ty třešně jíme. Stějně je jich tolik, že za celý den nasbíráme minimálně aspoň 18 kyblíků. Naše první třešňová sezóna trvala asi 4 dny a pak nás převeleli na meruňky. Huráá, zajásala jsem. Meruňky miluju. Zatím…

Pozn. Večer, když zavřu oči, tak vidím dokonalý trs černo-červených třešní.

O meruňkách a jabloních zase v příštím článku 🙂 …

Odebírej náš YouTube kanál