Jak vstávat brzy ráno – návyk č.1

Díky tomu, že máme poslední dobou s Lukym více času, tak jsme se zkusili zamyslet sami nad sebou. Stálo nás to několik hodin povídání si o nás a rozebírání našich povah. První momenty byly ve znamení menšího stěžování si jeden druhému. Postupně jsme se ale dopídili k závěru, že musíme jít sami do sebe a něco změnit. Žili jsme pořád s tím, že to nějak dopadne, nějak se to zlepší, nebo dokonce vyřeší. Omyl, samo se nic neudělá. V koutku duše to víme, ale doposud pro nás bylo pohodlnější všechno odsouvat na zítra, příští týden, nebo až na další měsíc. Poslední kapka, která spadla do pomyslného poháru, přetekla v momentě, když jsme se podívali na seznam úkolů, které jsme si napsali a skoro žádný z nich nebyl dotáhnutý do zdárného konce. Řekli jsme si “A dost! Teď to pevně uchopíme do vlastních rukou”. V ten moment jsme, ale nevěděli jak přesně začít. Proto jsme si přečetli několik článků, jak se s tímto problémem vypořádat. První předsevzetí, nebo spíše návyk, je naučit se vstávat časně ráno.
Poznámka pro ty, kteří jsou na tomto blogu poprvé a zajímá je, jak to, že máme tolik přebytečného času. Momentálně jsme na Novém Zélandu, kde strávíme rok cestováním a samozřejmě prací. První měsíc jsme si vyhradili na pochůzky po úřadech, koupi auta, hledání práce a plánování naší trasy po ostrovech.

Vraťme se tedy k tématu ranního ptáčete. Všude jsme se dočetli, že nové návyky si uchováte tím, když si jich do začátku nenaberete příliš a když u nich vydržíte déle jak 30 dní. Tak to zkusíme.
Naším prvním návykem, který bychom si chtěli osvojit na celý život je vstávání v 6:00 ráno. Je to pro nás těžké a nepohodlné, ale je to výzva, kterou oba chceme dotáhnout do konce. Neradi bychom totiž zmeškali krásné chvilky při východu slunce, zlatou hodinu (která je nejlepší pro focení a natáčení), a to jen kvůli tomu, že si rádi pospíme. To je přece hloupost! Přečetli jsme si pár rad, které jsme vzápětí sami na sobě vyzkoušeli.

Určili jsme si čas vstávání

Jelikož jsme na to byli dva, tak jsme nejdříve museli najít kompromis na kolikátou natáhnout ten protivný budík. Netrvalo dlouho a shodli jsme, že budeme vstávat v šest ráno. Pokud bude potřeba, tak si časem budík natáhneme o něco dříve, ale do začátku nám bude stačit si zvykat na 6:00.

Sepsali jsme si proč chceme vstávat brzy

Myslím si, že pokud člověk chce něco dělat, tak musí vědět proč to dělá. Když studujete vysokou školu, tak to děláte proto, aby jste dostali práci v oboru, který vás baví. Když chodíte do práce, tak to děláte proto, že za to dostanete zaplaceno. Když pravidelně cvičíte, tak proto, že vás to dělá šťastným. My jsme se rozhodli vstávat brzy hned z několika důvodu. Chceme mít delší a produktivnější den, chceme se cítit lépe a hlavně chceme při cestování po Novém Zélandu zažívat krásné momenty při rozbřesku. Filmaři a fotografové milují tzv. zlatou hodinu. Slunce je v ideálním sklonu, proto fotky a záběry z této denní doby vypadají mnohem lépe. Zlatá hodina není jen časně ráno, ale i při západu slunce. To nás ale neodrazuje od toho si přivstat. Rádi bychom zachytili krásy Nového Zélandu jak při ranní, tak při večerní zlaté hodině. A asi největší motivací pro nás byli naši rodiče, kteří celý život vstávají brzy ráno.

Rozhodně Nezůstávat v posteli

Pokud se vám podaří rozlepit oči, tak rozhodně nezůstávejte v posteli. Moje metoda je následující:
Hned jak utiším budík, tak se snažím otevřít oči, většinou je to boj. Pokud jsem stejně odhodlaná vstát, tak raději vylezu z postele. Většinou mi bývá zima, proto mám u postele nachystanou teplou mikinu a otevřu okno. Čerstvý a chladný vzduch mi pomůže se rychle dostat ze spánku a zahnat myšlenky, že bych se ještě vrátila do pelechu.

Odebírej náš YouTube kanál

Je důležité mít parťáka

Ne nadarmo se říká “Ve dvou se to lépe táhne.” Je to velká pravda. Jednou jsem já ten tvrďák co donutí Lukyna vstát a podruhé je to právě on, kdo mi dodá motivaci vstát a nelenošit.

Plán na ráno

Bez plánu na další den jsme byli prostě namydlení. Po ránu nám to moc nemyslí a většinou si nepamatujeme, co jsme si předešlý večer naplánovali na další den. Proto si píšeme seznam úkolů, které chceme stihnout. Ráno, když vidíme kolik máme úkolů, víme, že musíme vstát a začít je plnit.

Psát si deník

Lukyn měl skvělý nápad, psát si poznatky z každého rána. Zavedl si tedy poznámkový blok, kde si píše postřehy, pocity a někdy i vtipné momenty z našeho vstávání. Ze začátku naše rána nebyla zrovna veselá. První víkend jsme si dokonce zapomněli zapnout budík, nebo jsme ho neslyšeli, a tak jsme spali o pár hodin déle, než bylo v plánu.

Se svolením Lukyna se s vámi podělím o jeho poznámky za prvních šest dní.

Lukynův denik

Asi v půlce třetího týdne jsem měla velkou krizi. Pořád se mi blbě vstávalo a odpoledne jsem byla tak unavená, že jsem si musela jít lehnout. Přepadali mě myšlenky, že to prostě nikdy nezvládnu a nikdy se nenaučím vstávat brzy ráno. V ten moment mě zachránil Lukyn. Dodal mi ztracenou sílu a motivaci to nevzdávat.

Tohle je jen začátek naších změn. Doufám, že to zvládneme a budeme spokojení sami se sebou. Momentálně jsme na dobré cestě, ale pořád není jednoduché ráno vyskočit z postele a hned fungovat.